Maraton očima diváka

Včera jsme fandili. Fandili jsme o sto šest. Úplně všem, i těm posledním. Strávili jsme více než 5 hodin postáváním na různých místech trati a tleskali, vyřvávali a fotili. Bylo to skvělý!  Teda ne, že by mě nesvrběly nohy…:-), ale to fandění má taky hodně do sebe. Když člověk závodí, tak si mnohdy ani takových věcí nevšimne, nebo si je neuvědomí.