Archive for the ‘Trénink’ Category

12232696_1147061248669353_8505924713585833662_oZa tuhle akci může opět Péťa. Loni běžela půlmaraton v Karlových Varech poprvé, doběhla si tam pro krásný osobák 1:56 (pro mě zatím z říše snů) a moc se jí líbila trasa. Na trasu jsem slyšela chválu i od jiných běžců, tak jsem se nechala zase ukecat. Dva týdny před Czechmanem se ale nechci zničit, takže píšu Falgymu o radu, jak mám běžet. Dostávám detailní instrukce (kterých se mi nakonec stejně nedaří moc držet).

(Celý příspěvek…)

pim

Mattoni od Janičky Dolečkové chutná nejlíp

Soustředění nesoustředění, po náročném víkendu trénink pokračuje jakoby nic. A v sobotu mě čeká, jako každoročně, pražský půmaraton. Tentokrát v rámci tréninku, takže žádné závodní ladění se nekoná. Jediný rozdíl oproti normálu je, že ve čtvrtek mě čeká jen plavání a v pátek „předzávodní“ rozcvičení.

V sobotu ráno se s ostatními Báječnými scházíme na Václaváku pod ocasem a společně jdeme k Rudolfinu. Sraz pro zbytek a na focení je pak chvíli před startem u poslední toiky. S překvapením zjišťuju, že až tam vede poslední koridor, který nese označení „L“. No nazdar…loni byly do „K“…příští rok budou do „M“….? Za chvíli se sem nevejde technické zázemí, „elko“ totiž obíhá celou právnickou fakultu a končí za rohem, až na nábřeží a plynule přechází do zázemí. (Celý příspěvek…)

 

12717995_10153527474521538_4758653056393159271_nUž loni jsem si pohrávala s myšlenkou, že by bylo fajn, kdyby na mě někdo trenérsky dohlížel. Ne, že by se mi nelíbilo si sestavovat plán sama, být si svou vlastní paní a mít možnost být flexibilní, ale přecejen jsem cítila, že se chci někam posunout a že to úplně sama nezvládnu. V únoru jsem teda sebrala odvahu a napsala klukovi (v mém věku:-)), který mi loni nastavoval posed na kolo. O té možnosti jsme se už tenkrát bavili. Je to profík, má FTVS, trenérskou licenci a sám je triatlonista. Dokonce předloni závodil na MS v Ironmanu v havajské Koně. A dostat se tam, to není žádná sranda. Měla jsem velkou radost, když mi odepsal, že se mě moc rád ujme. Na začátku března jsme si dali schůzku, abychom si řekli co a jak a dohodli se, že tomu dáme měsíc na zkoušku. Domů jsem se vracela téměř se zpěvem. Hurá, já mám trenéra! OPRAVDICKÝHO! (Celý příspěvek…)

trasa„Máš vymyšlenou logistiku?“ Přistane mi v pátek večer zpráva od Péti. Cožeeeee? Jsem zas na něco zapomněla.

Běh přes pražské říční mosty, který si vymyslel a organizuje sympaťák Honza Nestrojil se letos běží pro Kuře, neboli pro nadaci Pomozte dětem. Představa, že se budu ráno nějakým způsobem dopravovat na Zbraslav…ale hlavně těch keců doma, že budu víc, než půl dne pryč, mě popravdě moc neláká a tak Pétě píšu, že nakonec asi nepoběžím. Jenže…ráno stejně nemůžu spát a taky zjišťuju, že mi skoro přímo od nás jede na místo startu autobus…a tak znovu píšu Pétě, tentokrát, že nakonec asi poběžím.

Na cestu si za odměnu (a taky kvůli dostatku kalorií) kupuju velkej čerstvej tvarohovej koláč s povidlama. Dám si jen půlku, druhou po běhu, ospravedlňuju si tu velikost. Nedojedeme ani do Kunratic a už mi druhá půlka nezbyla. No co, byl dobrej.

(Celý příspěvek…)

Sádra na trenažeruPo originální oslavě mých posledních předčtyřicetin by se dalo říct, že jsem se definitině zbláznila. Do triatlonu.

Měla jsem víceméně „volno“ a nestydatě jsem toho využívala. Každý den minimálně jeden trénink, ale spíše dva, někdy i tři.

A pak, v sobotu 23.8., den před plaveckým kurzem kraulu, který jsem si darovala k narozeninám, se to stalo. Zlomila jsem si ruku.Bulela jsem jak želva a nadávala si do samice jistých přežvýkavců. Čekal nás druhý den ještě odjezd na dovolenou do Krkonoš, ale kvůli tomu to nebylo….Najednou bylo po party; plavání bylo v nedohlednu, stejně tak kolo. Když budu mít štěstí a kost zůstane srovnaná, za několik týdnů budu moct běhat. Možná. (Celý příspěvek…)

…že bych tam pomalu nenašla ty vzpomínky na poslední společný víkend.

Jako obvykle všechno dopadá úplně jinak než podle plánu. Původní záměr odjet s dětmi na podzimní prázdniny na hory nejprve upraví náš tatínek, který se rozhodne jet s námi. Naposledy (před dvěma lety) to byla téměř dokonalá katastrofa, a tak ve dny tomu předcházející sbírám psychické síly a vymýšlím, jak to důstojně přežít.  Poučena z minule:

  • nechávám odjezd na sobotu ráno
  • řídím já
  • pro děti vymyslím program pro snad všechny možné alternativy
  • vymyslim ranní program pro sebe, abych průběžně mohla dočerpávat energii nutnou pro zbytek dne

(Nutno se zde pochválit, že to skoro vyšlo). (Celý příspěvek…)

Už zase se zemí

Posted: Září 1, 2013 in Běh 2013, Trénink

Jsou vzácné výjimky, kdy se mi běží dobře od samého začátku. „Se zemí“…jako zrovna dnes. Možná to bylo tím, že se cítím silnější, možná proto, že jsem chtěla běžet trochu delší trasu, možná proto, že jsem chtěla běžet tam, kde už jsem dlouho neběžela; nebo možná proto, že jsem se na ten běh už od  včerejška hrozně těšila (myslím, že se mi o tom dokonce zdálo).  Nevím.  (Celý příspěvek…)

Revival

Posted: Červenec 23, 2013 in Běh 2013
Tagy:

Tak dnes už asi můžu říct, že zase konečně běhám. A jsem strašně ráda. Po loňském totálním výpadku, kdy jsem na pražský půlmaraton začala trénovat v lednu, pak jsem zase neběhala (teda ne, že bych se při stěhování a rekontrukci nenaběhala dost) a pak si jen na podzim bokem dala desetikilometrový Adidas Metro Run (o kterém jsem ani nepsala, protože to byla katastrofa) a tím jsem skončila, jsem se znovu pokusila začít běhat letos v lednu. Po pár trénincích mě opět začalo bolet staré známé chodidlo, a šlo to až do kolene. K tomu se přidalo zhoršení jiných zdravotních problémů, které se táhly už skoro rok, takže jak jsem začala, tak jsem zase skončila. Morál by byl. Ale chyběly síly. Začátkem března jsem skončila transfúzí, špitálem, a po něm šestitýdenní rekonvalescencí. Nicméně problém se nevyřešil, léky nepomohly. Pomohla až přírodní medicína a léčebný kód. (Celý příspěvek…)

Konec flákání…?

Posted: Březen 29, 2012 in Bolístky, Trénink

Myslím tím nejen s běháním, ale i se psaním. Nějak jsem se s obojím úplně zasekla. Počet výběhů od poslední Velké Kunratické by se dal spočítat na kilometry půlmaratonu a se psaním to bylo evidentně ještě mnohem horší. Bohužel nějak chyběl ten správný „drive“. Ne, že bych ho teď měla na rozdávání, ale aspoň jsem začala jakž takž běhat. A s přišedším jarem i bruslit a jezdit na kole. Ovšem trénink se tomu říkat nedá.

(Celý příspěvek…)

“There are only two ways to live your life. One is as though nothing is a miracle. The other is as though everything is a miracle.” (A. Einstein)

Moje děti žijí tím druhým způsobem. Snažím se od nich učit.

(Celý příspěvek…)